Miluje volnost, nejraději má běhání po lese. Pes není hračka a nemůžeme si ho pořídit ,aniž bychom si důkladně promysleli, zda budeme zvládat všechny povinnosti s tím spojené. Nesmíme také zapomenout, že se labrador dožívá 12-14 let, je to proto starost na dlouhou dobu. Labrador je neuvěřitelně veselý a chápavý pes. Rychle se učí a rád plní úkoly, které mu dáváte. Potřebuje vaši lásku a pozornost. Rád si hraje a aportuje téměř vše, co mu hodíte.K základním částem, péče o psa patří, předřevším pravidelné česání, koupání, stříhání drápků, čistění uší a zubů. To platí pro každého psa, bez rozdílu rasy či velikosti.Další speciální péči, pak vyžadují plemena dlouhosrstá, hrubosrstá, či bezsrstá, nebo plemena vyžadující speciální střihovou úpravu. Na veškeré tyto úkony je potřeba pejska postupně zvykat již v době, kdy je ještě štěňátko a kdy vše bere jako hru. Klidným přístupem a odměnou snadno dosáhneme toho, aby se bez protestu pejsek nechal učesat, či abychom později nemuseli na každé střihání drápků, nebo vyčistění uší chodit k veterináři.Na střihání drápků existuje několik druhů kleštiček , se kterými se velmi dobře pracuje.
Každý si může vybrat, co právě jemu vyhovuje. Ani čistění zubů dnes už není přepych,
ale samozřejmost. Na našem trhu je velký výběr psích zubních past s různými příchutěmi i několik druhů zubních kartáčků. Je velmi jednoduché naučit pejska na pravidelné čistění dokud je malý. Zubní pasty psům chutnají a pokud ještě potom dostane odměnu, není to nic nepříjemného. U dospělého, nezvládnutého psa by to ovšem bylo něco jiného. Totéž se týká čistění uší. V dnešní době, kdy je na trhu několik druhů ušních kapek, které se jen nakapou do zvukovodu a pejsek nečistotu sám vyklepe, opravdu není potřeba chodit s pejskem několikrát ročně k veterináři a zbytečně ho stresovat. Při pravidelném čistění navíc zabráníme vzniku velmi nepříjemného onemocnění - zánětu zvukovodu - nebo jej alespoň odhalíme hned v zárodku, kdy je léčba ještě snadná. Další kapitolou je koupání psa. I v dnešní době ještě hodně majitelů psů věří tomu, že pes se nekoupe, maximálně jednou za rok, a že mu to spíš uškodí. To možná platilo kdysi, kdy jediný šampon který se dal koupit, byl "PUDL" a který prý výborně čistil koberce, ale na psa nebylo radno jej použit. Dnes je na našem trhu nepřeberné množství šamponů a kondicionérů určených na speciální typ srsti, barvu, strukturu i délku, určených k běžnému k běžnému mytí , k výstavní úpravě, pro štěňátka i pro citlivé a alergické pejsky. S takto kvalitní kosmetikou se nikdo nemusí bát okoupat svého pejska, kdykoliv je to potřeba. Navíc existují speciální
suché šampony, které se pouze vetřou do srsti a poté se vykartáčují, takže opravdu každý dnes může mít pejska čistého a upraveného. Speciální kapitolou péče o psa je česání a kartáčováni. Mnoho majitelů psů s tím má menší či větší potíže a neradi většinou přiznávají, že je to pro ně velký problém psa upravit. Jak je to možné? Většinou je to tak, že nenaučili pejska se česat když byl malý a vlastně to ještě nepotřeboval a začali s tím v době, kdy už se srst prodlužovala a začínala se zacuchávat, což bylo psímu výrostkovi samozřejmě nepříjemné a začal se bránit. Potom už je většinou pozdě a je těžké psa přesvědčit, že česání je příjemné anebo aspoň snesitelné. S česáním tedy začneme hned od začátku, kdy si štěňátko přineseme domů, kdy se srst ještě necuchá, pejska to netahá a vlastně je to příjemná masáž, po které ještě dostane odměnu. Velmi důležité je to zejména u psů, které chceme v budoucnu vystavovat, nebo kteří budou vyžadovat speciální úpravu - trimování nebo speciální střih, ale samozřejmě je to účelné u všech psů. Každý chce mít přece pejska čistého, upraveného a vůbec hezkého. Není to nic těžkého, jen je zapotřebí začít s péčí o psa včas, pejskovi to zpříjemnit odměnou a pochvalou a úspěch se dostaví.
PÉČE V ZIMĚ
Nezapomeňte, že v zimě je nutné také věnovat zvýšenou péči i psím tlapkám. Solené silnice, velké teplotní změny na povrchu kůže, které jsou vyvolané přechodem z teplého prostředí na promrzlý chodník nebo do ledové kaše, mohou způsobit vážné kožní problémy.Než se psem vyjdete ven, je vhodné namazat mu tlapky (musí být bez zranění) speciální mastí, lékařskou vazelínou nebo i indulonou. U psů, kterým prorůstá srst mezi prsty, je ideální ji vystříhat. Po návratu z procházky tlapy omýt vlažnou vodou, pečlivě vysušit a znovu ošetřit výživnou nebo zklidňující mastí (může být i kvalitní sádlo). Pokud má pes na tlapce zranění, můžete použít speciální "botičky" vhodné velikosti. Ty si můžete koupit ve specializovaném obchodě chovatelských potřeb.A to jsme už přešli do zimních měsíců, kde prošoupání tlapek je spíše "specializací" právě pro zmíněné saňové psy. Ovšem i ostatním psíkům hrozí co se týče poškození tlapek nebezpečí. O co problematičtější je léto, o to zákeřnější jsou zimní měsíce. Asi nejzáludnější a nejméně předvídatelné je pořezání tlapek o led. Ano, slyšíte dobře. Takové poranění je, dalo by se říci častější, než-li pořezání o sklo. Rány které způsobují ostré hrany ledu (kterého si pouhým okem snad nikdy nemůžeme povšimnout), jsou většinou velice hluboké a "klikaté". Téměř v každém případě je nutné okamžité šití na veterinárním středisku. Dovolte mi připomenout, že pokud se šití roztrhnuté tlapky neprovede téměř ihned, dodatečně je to nemožné. Nešitá rána se poté hojí velmi, velmi dlouho a zejména na nasolených cestách je takové zranění pro psa silně bolestivé. Opravdu se nebojte šití a na veterinární středisko v takových případech s vašim pejskem spěchejte. Psa sice šití jistě bolí, ale rána se brzy zahojí a bolest poměrně rychle odezní. Ovšem neošetřená tržná rána (pořezaná) na polštářku bolí velmi dlouho a pes se proto trápí mnohem déle. Kde předpokládáte ostré hrany ledu (po rychlém tání a opětovném mrznutí na pošlapaných místech), nenechejte svého psíka zbrkle pobíhat sem a tam. Poměrně bezpečně se může vydovádět třeba ve vrstvě málo ušlapaného sněhu.Dále jsme zmínili solené zimní cesty. Ty jsou pro tlapky psa velkým nepřítelem. Psy s jemnějšími polštářky, či poškozenými nadměrným pohybem nebo s drobnými rankami, kterých si ani nevšimnete, přechod takové prosolené silnice či chodníku štípe. Takový pejsek také často kulhá, či zvedá nekoordinovaně tlapky do výšky a kde kdo se usmívá, že je psíkovi zima… Ale zimou to až tak doslova není. Menší zlo jsou cesty sypané struskou apod., byť ostré strany kamínků jsou pro zmrzlé tlapky také velmi nepříjemné. Myslete tedy na to, že váš pejsek boty nenosí, a tedy ne každý povrch po kterém chodí, je pro něj stejně příjemný.PÉČE V LÉTĚZapomínáte na péči o polštářky na tlapkách vašich čtyřnohých kamarádů? Jistě nejste sami. Jedná se o poměrně častý problém, týkající se jak psů "městských", tak "vesnických". Každý má však svá specifika, ale podstatně hůře jsou na tom psíci ve městech.To, že dlažba, asfalt, štěrk, či jiný "pichlavý" nebo tvrdý povrch jsou pro tlapky nevhodné, jistě ví každý, ale vyhnout se pohybu po takovém povrchu je v tomto civilizačním světě opravdu nemožné. Je však možné našemu pejskovi ulehčit život a jeho tlapky kontrolovat, čas od času promazávat preventivně krémem (např. indulonou, či krémem přímo tomuto určeným), ale také šetřit..Takový rozehřátý asfalt, který se lepí na tlapky, ten umí pejsky i jejich páníčky pořádně potrápit. Roztopený asfalt na cestách psa velmi pálí a často se nalepí nejen na samotné polštářky, ale také na chlupy mezi jednotlivými polštářky, a to i v silných vrstvách. Nikdy se nesnažte asfalt z tlapek odstranit jinak než za použití chemie - rozpouštědel. Výrazně si ulehčí práci majitelé dlouhosrstých psíků, pokud jim dlouhou srst rostoucí mezi prsty a polštářky ostříhají. Po odstranění asfaltu z tlapek je nutné je dobře opláchnout a opět promazat krémem.Zcela odlišný problém týkající se tlapek je jejich prošoupání. To nejčastěji přichází po dlouhém a podceněném běhu u kola po silnici. Chcete-li vašemu pejskovi dopřát dostatek pohybu, jistě se nemůže jednat o patnáctikilometrovou trasu výhradně po silnici. Prošoupání polštářků díky zvýšenému pohybu po komunikacích není žádnou vzácností a pro psíka je velice bolestivé a špatně se hojí.Takové problémy se většinou postřehnou až když je téměř pozdě. Pes nerovnoměrně kulhá, často mění při kulhání končetiny, neboť ho většinou bolí všechny tlapky. Samozřejmě se vyhýbá pohybu a je "bez nálady".Když se podíváte na takto postižené polštářky, zjistíte, že pokožka je jemná (namísto hrubé a početně vrásčité), působí "mokře" a jsou přítomny "tečkovité změny". Když už se však stane, že si váš pejsek "prošoupe polštářky na tlapkách", omezte jeho pohyb na minimum, vyhýbejte se tvrdým a hlavně ostrým (štěrkovitým) cestám. Jemně a ohleduplně polštářky promazávejte krémem a vyčkejte pár dní, až se tlapky opět "obnoví". Je-li nejhůře, nejpoškozenější tlapky ošetřete např. framykoinovou mastí a opatřete obvazem. Pravidelně převazujte. Netroufáte-li si na tuto proceduru, navštivte veterinárního lékaře a tlapky nechejte odborně ošetřit.Existují i přímo botičky, které takto poškozenou tlapku (tlapky) chrání, ale musíte sáhnout poměrně hluboko do kapsy. Mimo to ne každý pes je dobře snáší. Jak poškození tlapek, tak tyto ochranné botičky dobře znají majitelé saňových psů aktivně provozující tento sport.Péče o chrupPéče o chrup psa je velmi důležitá, můžete tak předejít předčasné ztrátě zubů. U psů se nevyskytuje zubní kaz tak často, jak u lidí, ale mají větší sklon k zánětu dásní, který může způsobit, že zub nedrží v dásni pevně. Nejvíce náchylná k onemocněním chrupu jsou společenská plemena a psi, kteří jsou krmeni měkkou stravou. U psů, kteří jsou krmeni např. konzervovanou potravou, se častěji vyskytuje zubní kámen. Ve specializovaných prodejnách jsou k dostání různé žvýkačky, které zabraňují tvorbě zubního povlaku a zubního kamene. Na péči o chrup je zapotřebí psa navykat již od útlého štěněčího věku. Chrup kontrolujte svému psovi minimálně jednou za měsíc, a pokud objevíte zubní kámen, nechte jej veterinárním lékařem odstranit.Čištění zubů:
- k čištění používejte výhradně pomůcky, které jsou určeny pro psy
- otevřete psovi tlamu zuby čistěte ze všech stran, nejvíce pozornosti věnujte okolí dásní, kde se vytváří zubní kámen
- zpočátku k čištění můžete použít zubní kartáček, později vám možná bude lépe vyhovovat kartáček na prsty
- zuby čistěte velmi opatrně
- vyplachovat psovi tlamu není zapotřebí
- pokud nemáte s čištěním zubů u psa žádné zkušenosti, obraťte se na veterinárního lékaře
- na veterinárního lékaře se obraťte také v případě, že pes již trpí nějakým onemocněním chrupu, např. mu silně zapáchá z tlamy, nadprůměrně sliní nebo jste objevili zlomený zub
- Virbac - enzymatické žvýkací plátky
Voda se ucha může dostat při koupání, takže pokud Váš pes holduje vodě je vhodné vždy po koupání ucho preventivně ošetřit čistícím roztokem, který zároveň ucho vydesinfikuje (Otifree, Nolvasan Otic…). Jinak hrozí, že vlhké a teplé prostředí zafunguje jako inkubátor pro bakterie žijící na kůži a ty se přemnoží a způsobí zánět ucha.
Cizím tělesem v uchu může být cokoliv (zbytek vaty, osina z trávy…) co dráždí pokožku a pokud se to neodstraní, tak problémy nezmizí.
I psy mohou trpět alergiemi, které se mohou projevit zánětem ucha. Psi mohou být alergičtí na pyl, prach i na některou složku potravy. Je nutná konzultace s veterinárním lékařem.Pes, který trpí zánětem klepe hlavou, snaží se stále drbat u ucha, tře se o koberec. Projevy zánětu ucha nelze přehlédnout, a tak není problém přijít k veterináři včas. Pokud se zánět ucha zanedbá může to vést až k hluchotě psa, poruše pohybového aparátu nebo obrně lícního nervu. Zánět někdy navíc může přejít do chronické podoby.Prevence
Nejlépe se proti zánětům bojuje když ještě žádné komplikace nenastaly. Tedy preventivně. Jednou týdně je vhodné uši Vašeho mazlíčka opatrně vyčistit a prohlédnout. Poslední trend péče o uši nedoporučuje nic do ucha strkat, ale použít speciální čistící preperáty (Otifree, Dermanorm…), které pouze do ucha nakapete. Rozpustí ušní maz a ten se vyklepe na boltec ucha a stačí jen setřít. Má to tu výhodu, že mechanicky nepoškodíte ucho a ani Vám nezůstane v uchu zbytek vaty. Nezapomínejte, že ušní maz je v uchu nezbytný.
máš to tu hezké čau